|
Ahoj kamarádi! To se nám to cestovalo v krásně uklizeném a voňavém vozíku. Ani se nám z něho nechtělo vylétávat ven. Ale první měřený trénink je důležitý, takže pospícháme domů. Dlouho jsme letěli nad šéfovým autem, aby z nás měl radost. Ale foukal moc silný vítr a ten darebák nás stále odfukoval pryč z trasy. Kdyby nás někdo sledoval, mohl si myslet, že letíme z hospody. Ale dolet na holubník jsme prý měli fantastický v obrovském hejnu. Jenže vše nám nakonec pokazili kamarádi, co se před větrem někde schovali a čekali, až se vše uklidní. Nic se neuklidnilo, a tak se vracejí na holubník o den později. Alespoň si šéf s kamarády vychutnává krásné dolety jednotlivců. A představte si, že on ty opozdilce ještě chválí! „Bojují, letí sami, musí myslet svojí hlavou, je to pro ně škola…!“ No, to je ale řečí! A co my ostatní? Přiletěli jsme v hejnu rychle a včas!!! Šéfe Stando, my jsme přece lepší. Chápeš to? Ještě štěstí, že tu s ním byla jeho dcera Bohdanka. Ta nám při krmení všem říkala, že jsme skvělí borci. Hodná holka je to. Příště už bude první závod. Těšíte se? My ano. Vaši Talenti |